Před několika dny jsem konečně dokončila klauzurní soubor, o kterém se dá říci, že mi mnoho příjemných pocitů nepřinesl. Téma módy mi bylo vždy cizí, a tak jsem poměrně dlouho přemýšlela nad tím, jak celý soubor koncipovat. Nakonec mi pomohl přítel, který mi navrhl inscenovat určité literární postavy. Od této myšlenky pak byl už jen krok ke konečnému konceptu.
Téma módy jsem se nakonec rozhodla zpracovat spíše jako pojetí o životním stylu a vývojových tendencích dnešní společnosti nežli jako pojednání o stylu oblékání. Na svých fotografiích zobrazuji literární postavy přesunuté do dnešního světa. Skrz tyto konfrontace a možné konflikty se pak snažím o dnešním světě něco říci. Levé fotografie zobrazují konfrontace postavy se světem a pravé jejich portréty, v nichž kladu větší důraz na oblečení a psychologii postavy- tzn. její výraz.

První postavou je Alenka z knihy Levise Carolla "Alenka v říši divů". Zatímco Alenku z knihy odvedl do jiného, fantaskního světa bílý králík skrz noru, dnešní lidé žádného králíka nepotřebují. K útěkům do jiného světa jim slouží, myslím, především alkohol a drogy.
Druhou postavou je Werther z knihy "Utrpení mladého Werthera" od J. W. Goetheho. Je to postava ryze romantická- nešťastně zamilovaná, tragická, utíkající k hudbě, poezii, historii a divoké přírodě.
Myslím, že "divoká", ve smyslu "přirozená", příroda v dnešní přetechnizované době ubývá, a tak si myslím, že by dnes Werther byl možná stejněnešťasten jako v knize a místo k útěkům by nalézal těžce.

Poslední postavou je Winston Smith z Orwellova antiutopického románu "1984". V knize je Werther utlačován režimem vládnoucím v jeho zemi. Vládne zde Strana, které je vše podřízeno. Pravda je minupulována, lidská individualita se stává zločinem, jakýkoli odpor je krutě trestán.
Mohlo by se zdát, že v dnešním světě, jemuž vládnou především demokratické principy, se bude mít Winston lépe a jistě by to tak vlastně i z části bylo. I přes to stále nejsme úplně svobodní a asi nikdy ani nebudeme. Jsme totiž neustále ovlivňováni v dětství vštěpenými morálními zásadami a samotnou společností, která nás neustále hlídá a kontroluje. Okolo nás jsou totiž stovky reklam a stovky očí, které nás podvědomě nutí k určitému chování, které již ze své podstaty není svobodné.
A tak jsem tedy ve středu obhajobou této práce z části ukončila jedno rozvleklé a nepříjemné období. Nu a nyní se cítím volněji. Lépe se mi dýchá. *úsměv*